VÁNOČNÍ PŘÍBĚH
Divadelní aktovka pro ČSCH, Duchcov 18.1.06
Václav ROMAN
Učitel
Pastýř později Josef
Děti (později):
Kašpar
Melichar
Baltazar
Marie
Herodes
Jsou zde děti. Jakmile vejde učitel, děti zaujmou místo v lavicích a zdraví učitele.
Učitel
Dobře, sednout. Jelikož je toto poslední hodina před božím hodem vánočním, dostojím svému slibu, který jsem vám dal minulou hodinu. Povíme si něco o narození Ježíška. Ale jako první ze všeho si zazpíváme. Pokud však falešně budete pěti, vrátíme se k velké násobilce. Tak tu naší … tři čtyři.
Děti zpívají, ale nesourodě. Učitel je zarazí.
Učitel
Stop. Nechte toho. Vždy mi to uši utrhne. Vy asi chcete počítat ….
Děti (jedno přes druhé)
Ne, pane učitel. Vždyť jsou Vánoce.
Učitel
Dobře, dobře. Vždyť vás jenom straším. Stejně s sebou nemám žádné křídy a ty co byly u tabule jste zase schovali. Nebýt sváteční čas, vyzkoušel bych vás. Ale teď tu, kterou jsme zkoušeli naposledy. Tři čtyři.
Děti se dají znovu do zpěvu. Tentokrát jim to jde. Přeruší je však klepání na dveře.
Učitel
Zadržte. Někdo se pokouší bubnovat, ale nemůže chytit rytmus.
Bušení neustává.
Učitel
Aničko, běž se podívat.
Přichází muž oděný v huňatém kabátě. Klepe se zimou.
Učitel
Co si přejete, pane?
Pastýř
Jsem chudý pastýř. Mé stádo zmrzlo tou krutou zimou, co panuje. Jdu almužnou.
Učitel
Ohřej se u nás, pastýři milý. O přestávce ti nabídneme i něco k snědku.
Pastýř
Jsem ti hluboce zavázán, otče.
Učitel
Jsem učitel a ne duchovní. Vyrušil jsi nás akorát při zpěvu. Posaď se a klidně se přidej, víš-li slova. Děti..tři čtyři.
Děti odzpívají celou píseň.
Učitel
Kdybyste takhle uměli počítat, byl bych raději.
Pastýř
Já nemám slov. Mráz mi běhal po zádech a to tu máte nakrásně vytopeno.
Učitel
Nyní si povíme něco o tradici Vánoc. Budu vám vyprávět příběh o narození Spasitele. Začněme zmínkou o třech králích. Možná bys milý pastýři ty sám mohl něco nám povědít. Jistě jsi znalý problému. Co víš o třech králích?
Pastýř
O třech králích. No to vím, že byli tři. A to je tak všechno.
Učitel
Hm, to moc nevíš. Jména si nepamatuješ? Hm nevadí. Děti, pomůžeme.
Děti
Kašpar, Melichar a Baltazar.
Učitel
Ano, správně. A co kdybychom si sehráli krátký vánoční příběh. Jako loni. Ty pastýři budeš Josef.
Pastýř
Já jsem stejně Josef.
Učitel
Vy jste tři králové. Nuže.
Učitel rozsvítí svíci – hvězda. Učitel je v roli Anděla.
Učitel
Na obloze hvězda jasná zazářila
By o narození syna božího pověděla.
Melichar
Dobrého dne přeju, moji bratři. Mám pro vás radostnou zprávu. Viděl jsem na obloze hvězdu překrásnou.
Kašpar
I já. A je mi nad slunce jasné, že se v této době narodil velký král.
Baltazar
Dobrý den, bratři moji. Zda-li pak jste viděli i vy tu krásnou hvězdu?
Kašpar
Ano, milý Baltazara. Zrovna o ní rozpráváme. Pojďme zjistit my tři spolu, co se děje ve světě.
Melichar
Já jsem pro, moji drazí.
Baltazar
Pojďme pátrat.
Kašpar
Ne náhodou jsme se jistě střetli všichni spolu. Pojďme hledat našeho krále.
Tři králové se mají k odchodu. Učitel převezme roli vypravěče. Tři králové hrají podle komentáře vypravěče.
Učitel
A tak tři králové šli a šli a šli. Následovali jasnou hvězdu, kam je vedla. Ale byla čím dál tím méně jasnější…. Tři králové se chvíli dohadovali, kamže mají dál jíti. Nakonec zvítězil názor vydati se do Jeruzaléma a poctít návštěvou krále Heroda – v naději, že on bude vědět víc. Baltazar měl strach, neb o něm slyšel samé nepěkné věci. Melichar ho ale nakonec přesvědčil a tak se tam všichni tři vypravili.
Když k Herodovi dorazili, ten se tvářil velmi překvapeně. O narození nového krále nic nevěděl. Požádal tři krále, aby mu jistě dali vědět, až ho najdou. Po jejich odchodu se tvářil roztrpčeně a rozhodl, že to boží dítě ze světa smete. Stůj co stůj.
Tři králové se optali na cestu Židů a ti je poslali do Betléma. I vydali se tam, ale to už jim cestu opět ukazovala hvězda jasná. Nakonec dorazili až k maštali, kde na slámě spal ten, koho hledali.
Vítá je už Josef.
Kašpar
My tři králové jdeme k vám …
Josef
Vítejte poslové z daleké krajiny.
Melichar
Pověz, je pravda, že narodil se zde královský syn?
Josef
Ano, tu jest. V tomto chlévě. To jeho královský palác.
Přichází Marie.
Marie
(mile) Kdo jste a co tu chcete? Že jdete přivítat do této stáje, našeho nového krále?
Pojďte tedy s námi.
Jdou k jesličkám.
Kašpar
Zdravím tě, králi věčný. Jdeme k tobě z velké dáli. A neseme ti dary. Tu máš zlato ode mě. Prosím tě za to o ochranu.
Melichar
I já tě zdravím a štěstí přeji. A ode mě máš za dar kadidlo. A mysli na mě, bych po smrti mojí, mohl v království věčné.
Baltazar
A ode mě myrrhu přijmi. Měj mě ve své paměti.
Zde můžou Tři králové spolu s ostatními, kteří dávají dary k jesličkám, /budou-li ještě nějaký ostatní/ zazpívat druhou skladbu.
Maria
Ó, děkuji vám urození hosté, za všechny ty dary. A vězte, že můj syn vám za to milost udělí a o svou radost se s vámi podělí.
Učitel
Tři králové se rozloučí s Marií, Josefem a novým králem. A vydají se pomalu na cestu k Jeruzalému. Ale pozor. Tam přece nesmí. Král Herodes totiž rozhodl nechat popravit všechny novorozené děti! Kašpare, Melichare, Baltazare. Vyhněte se Jeruzalému a vůbec střežte se Heroda! Chce dítě zamordovat!!
Baltazar
Vidíte, bratři. Já vám to říkal. Rychle, honem z této země.
Učitel
A ty Josefe, neotálej. Vezmi s Marií dítě a utečte do Egypta. Herodes má velký vztek a dítě se jal zamordovati! Pospěšte!!
Josef
Marie, honem, rychle! Musíme hnedle pryč.
Maria
Počkej, jen ho trochu zabalím. Je tam nečas.
Josef (nese dítě)
Ach, třikrát běda. Musíme prchnout z této země.
Učitel
A tak se Herodes naštěstí k malému Ježíškovi nedostal. Pastýři Josefe, děkuji ti za výpomoc. Pastýři Josefe? Kde jsi?
Děti
Zmizel, pane učiteli.
Učitel
A byl tu vůbec? Podle mě jsme byli svědky Vánočního zázraku.
Děti
Podívejte, co tu po něm zbylo v jeho ranci.
Učitel
Zlato, kadidlo, myrrha – zázrak se vším všudy.
K O N E C